Orissa - země stříbrných sárí

Úvod Indie


Počet obyvatel: 44 milionů
Hlavní město: Bhubanéšvar
Jazyk: Orija

 

Orissa je svérázným státem na východním pobřeží Indie, která si nejen uchovala svoje domorodé tradice, ale také přejala umění jiných částí Indie (jako například tkaní sárí technikou ikat) a dovedla je k dokonalosti. Každý si v Orisse najde něco - od neobyčejné architektury tamních chrámů, čisté a stále teplé moře, až po unikátní sárí. 

 

Nádherně zdobené kolo Jagannáthova vozu
(autor: Mukunda Dás Babaji Maharaj)

 

Historie

 

Na území Orissy původně sídlily kmeny Gonda a Buiya, které ustoupily do oblastí lesů a hor poté, co území obsadila drávidská rasa. V roce 260 př. Kr. dobyl toto království, tehdy známé jako Kálinga, vnuk Čandragupty Maurji - Ašóka. A prý to byly líté a kruté boje na tomto území, které Ašóku přinutily přemýšlet o životě a přijmout Buddhismus. Brzy po Ašókově smrti ale Buddhismus ztratil svůj vliv. Během let 712 - 1200 n.l. postavili hinduističtí vládci trojici nejúchvatnějších chrámů v Bhubanéšvaru, Džagannáth Purí a Konárku. Místní vládci dlouho vzdorovali muslimské invazi, až je v roce 1592 podmanil Maharádž Akbar. Jeho následovníci pak mají na svědomí zničení mnoha hinduistických, buddhistických i džinistických památek.

 

Chrám v Bhubaneshwaru
(autor: Mukunda Das Babaji Maharaj)

 

Domorodé kmeny Orissy

 

Dodnes je Orissa domovem mnoha domorodých kmenů žijících tradičním způsobem života, jako jsou například Paradžové a Saorové. Tyto kmeny nejsou nepodobné australským aboridžincům. Jedním z mnoha nepočetných kmenů jsou Bondové. Je jich asi 8000 a žijí v 60ti vesnicích v horách v jižní části Orissy. I když se o nich říká, že jejich jediným oděvem jsou korálky, není to pravda. Nakrátko ostříhané ženy nosí krátkou sukni, která se ale pod korálky ztrácí. Mezi korálky vplétají i amulety a drobné mince. Korálky zdobí ruce, nohy, hruď a dokonce slouží místo turbanu, když se omotají kolem hlavy.

 

Žena kmene Kutia
Zdroj: https://commons.wikimedia.org

 Chrám v Konárku

 

Mezi největší lákadla Orissy patří bezesporu nádherné chrámy poutající svojí nezaměnitelnou architekturou. Sluneční chrám v Konárku je jedním z nich. Postaven byl z černého kamene na počátku 13. století. Stavěl se šestnáct let a pracovalo na něm 1500 dělníků. Stejně, jako další chrámy, byl ale v 17. století znesvěcen muslimy a od té doby je opuštěný. Zajímavostí tohoto chrámu je, že má podobu vozu s 24 koly, který táhne 7 koní. A právě tato kola slouží jako oblíbený motiv pro výrobu místních sárí.

 

Chrám v Konaraku

 

Ratha-játra - festival vozů

 

Za nejsvatější místo Orissy ale bývá považováno pobřežní město Purí. Nejen, že v místním, neméně velkolepém chrámu, sídlí Bůh ve své podobě Džagannátha, ale také zde v 16. století prožil velkou část života bengálský světec a reformátor, podle některých i inkarnace Boha, Šrí Čaitanya Maháprabhu. Chrám v Purí je ale velice striktní a mají tam vstup pouze rození Hindové. Aby Božstvo mohly vidět i nejširší masy lidí, každý rok se pořádá Rátha-játra, festival vozů, kdy se Džagannáth, Jeho sestra Subhadra a bratr Baladév posadí na obrovské vozy, které oddaní táhnou do chrámu Guníča, ve kterém Božstva několik dní pobydou. Festival patří mezi jeden z nejznámnějších a navštěvují ho statisíce lidí. Zajímavý člínek v Češtine o Purí najdete na http://www.vaisnava.cz/clanek.php3?no=173

 

Ratha Yatra v Purí
Autor: Mukunda Das Babaji Maharaj

 

Tanec Odissi

 

Tradiční orijský tanec Odissi patří mezi nejznámější indické tance. Od svých nejbližších příbuzných - Bharatanátjam a Kučipudi se liší nejen kostýmem, ale také základními pozicemi, které nejsou obosutraně souměrné. Tanečnice poznáte podle korunky na drdolu (u dvou ostatních tanců se nosí cop) a zejména podle tradičních Orissa sárí, které mají tanečnice zavázané ve stylu kalhot. Ozdoby a šperky jsou samozřejmě stříbrné. Celý článek o Odissi je zde

 

Tanečnice Orissi
(autor: Mukunda Das Babaji Maharaj)

 

Šperky

 

Orissa je jednimým státem indického subkontinentu (kromě Rádžasthánu), kde je stříbro výrazně oblíbenější, než zlato. Historické nálezy dokazují, že tomu tak bylo vždycky. Stříbro se těší oblibě jak mezi nejvyššími vrstvami, tak mezi prostým lidem a horskými kmeny. 

Krásný dokument o Orisse je ke shlédnutí zde:

 

Ikat sárí

 

Ikatským sárí z Orissy se poněkud podivně říká Patola Ikat, i když Patola leží až někde v Gudžarátu. Je to proto, že právě odtamtud umění tkaní ikat přišlo, a právě v Orisse se zlepšilo až téměř k dokonalosti. Na místních sárí najdete zejména květiny (phulia), ale také ryby (maachha), želvy (kechu), lastury (sankha), pávy, papoušky, vázy s květinami, domorodé ornamenty nebo dokonce postavy. 

 

Ikatská sárí ze Sambalpuru

 

Co je na tom tak divného? Zejména to, že technika Ikat je nadmíru složitá. Nitě, ze kterých se sárí tká, se úplně nejdřív batikou nabarví, vloží se do stavu a utkají. A právě jejich naprosto přesným nabarvením a utkáním vznikají krásné obrazce. Díky malým odchylkám působí vzorek vždy trošku rozmazaně. Bavlněná sárí z Orissy patří mezi nejkvalitnější na světě, na dotek působí trošku jako flanel a hodí se i do větších mrazů. Hedvábná sárí se tkají z místního hedvábí (tussar) a vždy mají kovový lesk. 

 

 
Hedvábná orijská sárí  

 

U ikkatských sárí se kupodivu víc, než náročná práce se vzorkem, cení tzv. phholia, což jsou řady většinou stříbně vytkávaného vzorku na okrajích. Maximální počet je deset - těmto sárím se říká da phoolia a mají obrovskou cenu.

 

Sárí v Vichitrapuru jsou často v přírodní barvě, doplněné většinou červenou a černou. Jejich hlavní část tvoří mřížka z tmavých nitek. Dříve byla vytkávaná, teď už se také dělá ikkatem. Tato sárí mívají velmi široké okraje.

 

 
Vičitrapur sárí  

 

Sárí ze Saktapuru zase sloužila jako oblíbená svatební sárí. Jsou vyvedená v černé, červené a bílé a mají na sobě mřížku, která je vlastně šachovnicí pro speciální společenskou hru, kterou hrají ženich s nevěstou, když se po obřadu spolu poprvé ocitnou o samotě.

 

Khandua sárí se mohou pochlubit obrovskými zdobenými ikkatskými vzory po celém sárí, okraje jsou ale většinou velmi jednoduché. Původně se tímto způsobem tkaly závoje, které se nosily přes svatební sárí, nyní se tak tkají celá sárí a rovněž se používají na svatbu.

 

   
Khandua sárí  

 

Již téměř zaniklá jsou tzv. "landscape sarees" neboli sárí s motivem krajiny. Ikkatskou technikou byly na vlečkách vyobrazeny krajinné výjevy, byly nezvykle realistické a často zobrazovaly konkrétní místa, v některých případech i s popisky (v angličtině nebo urijštině). Tato sárí se tkala v 60. a 70. letech 20. století, ale jen pro místní trh. Nyní jsou velkou vzácností. 

 

Bomkai sárí

 

Bomkai sárí byla objevena v 80. letech 20. století, kdy je tkalo jen pár posledních tkalců a hrozil jim zánik. Pak naštěstí došlo k jejich masové oblibě a bomkaiská sárí nyní tvoří významou část orijské produkce. Tkají ze z flanelové, kvalitní bavlny a je pro ně typický vytkaný vzorek v podobě malých diamantů či rudrakšových kuliček na okrajích. Čím více řad tohoto motivu na okrajích a čím detailněji je vytvořený, tím dražší je sárí. 

 

Bomkai sárí

Domorodá sárí

Tkaní látek se obecně považuje za "nižší" činnost a většina kmenů si svá vlastní sárí netká, tuto činnost přenechává příslušníkům nižších kast. Tato sárí bývají krátká a úzká (aby vyhovovala potřebám pro tradiční úvazy), ale dnes se dělají i v klasických rozměrech. Tato sárí mívají vždy vlečku na obou koncích sárí - jednak bývají obě vidět, a pak se také v případě poškození může sárí obrátit a nosí se dál. Tento styl přejala i jiná středoindická sárí.

 

Prohlédněte si i originální etnické způsoby, jak se v Orisse vážou sárí:

 

 

 

 

 

 

 

Info Kontakt Tento e-shop provozuje: Oznámení EET Newsletter

Veronika Kobesová
Údolní 48, Brno, 60200

IČO 75501813 DIČ 8053043790

 

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

Novinky a akce e-mailem
Chcete od nás dostávat novinky přímo na svůj e-mail?
Copyright 2015 - 2019 © Ganga